Na první hodině jsme se bavili o tom jaké pojetí výtvarného umění chceme společně rozvíjet, domlouvali plán výuky a skicovali lidskou lebku.
Na třech obrázcích (prodejném kýči, nesrozumitelném, ale odborníky oceňovaném akademikovi a všeobecně uznávaném klasikovi) jsme nakousli problém kriterií hodnocení uměleckého díla a "definice umění" chcete-li.
Domluvili jsme se na tradičním průřezovém pojetí, kdy si postupně vyzkoušíme základní umělecké techniky (sochu, kresbu, grafiku, malbu) a tradiční témata (portrét, zátiší, krajinu, figurální kompozici). Navrhl jsem navzdory zvyklosti začít modelováním, abychom si osahali třetí rozměr dříve, než se budeme pokoušet o jeho převedení do dvojrozměrného obrazu.
Druhou část hodiny jsme rychle skicovali lebku ze všech stran. Tento úkol sloužil jednak jako příprava na modelování, jednak jsme si na něm mohli cvičit okamžité směřování pozornosti na nejdůležitější rysy a oproštění se od detailů a přílišné popisnosti. Rozvíjí se tak velkorysost ve výrazu a zaměření pohledu na konstitutivní prvky.
